Dívky v šatech z krepdešínu

Dívky chodí v šatech z krepdešínu

A já se z těch dívek div nepominu

Oči navrch hlavy, já nechci do Opavy



Co má být ukryto, ať je, kruci, skryto

Kdopak má vydržet tohleto neurčito

Tyhlety siluety devatenáctiletý



Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej

Zatracený krepdešín, život už mě netěší



Představa, co by bylo, kdyby bylo

No vážně, koho by to nezabilo

A tak teď sebou hážu a usnout nedokážu



Jen jsem prošel městem, a jsem groggy

Zavolejte, prosím, psychology

Trpí moje ego, krucinál himlhergot



Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej

Zatracenej psycholog, já jsem z toho celej cvok?



Na vině je moje fantazie

Nedá mi pokoje, furt do mě ryje

Kreslí černou tuší, co jenom matně tuším



A já, abych řek' pravdu, toho tuším hodně

Fantazie kreslí věrohodně

Troufne si na cokoli, má totiž na to školy



Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej

Zatracená fantazie, člověk klidně nepožije



Slunce koncem léta bývá rozžhavené

A holky v krepdešínu jsou jako pod rentgenem

Lepší je doma seděti, máš-li ženu a dvě děti